Balada o pirátech

Já povím nyní příběh, jež znám,
starý skoro jako svět sám.
Muž urostlé postavy
proti podlým, lstivým mocipánům se staví.
Proti těm, co o blaho ostatních starati se mají,
tomu muži Ivan říkají.

Ivan dlouho se připravoval,
se svou partou plány spřádal,
lid všechen se tomu podivoval
jeho boji proti lichváři, jenž rád peníze střádal.

Nuž povězme si o Ivanovi více,
on rád chodil bez čepice,
jeho vlasy v celém šírém kraji proslulé jako dredy byly známy,
ta legendární kštice.

On velel skupině, jež Piráti se zve.
Jeho družina si o vlivných bohatých myslela své.
Chtěli důvěru v zákonodárce utužit,
mohlo se jim to vůbec podařit?

Jeden z nich v žaludku jim ležel,
Andrej, který by za penězi půl světa běžel.
Všici kradů, kdysi pravil,
jako by před sebe zrcadlo stavil.

Ivan to tak nenechal,
se svou partou přispěchal
s harmonikou v ruce lidu všemu říci,
že Andreji ani nevyvstává ruměnec na lících
při slovech jeho.

Že Piráti lepší jsou, dokázat chtěl,
do křížku pustit se on kuráž měl.
My nejsme saně, tak pusťte nás na ně,
vyzíval lidi, bohužel marně.

Andrej zkrátka lepší byl,
v souboji volebním je porazil,
Ivan s Piráty čekal,
kdy šance jejich nastane,
na Andym suchou nit nenechal
a tak to asi zůstane.

Ani se snažit nemusil,
Andrej se topil v malérech,
však Ivan si to také zkusil,
když problém nastal v softvérech.

Uběhlo několik let,
příliš nezměnil se svět.
Souboj volební opět se blížil
každý hleděl, jak soupeři by osud ztížil.

Urážky, nestoudné lži pomluvy,
ale též předvolební námluvy.
Na tuto kapitolu též se nezapomíná,
Ivan spojil síly s učitelem z Kolína,
by spolu statečně vstříc nepříteli šli
a slávy vítězů tak společně došli.

Andrej vytušil, že protivník sílí
a vynaloží veškeré úsilí,
aby soupeře porazil.
Andrej na nic nečekal
a pikle kouti se jal,
jako za dávných časů, jako za minulých let,
za těch dob, jež snad nevrátí se zpět.

Ivan v kramflecích silný se cítí,
běda, nedej se však oklamati.
Stará moudrost učí,
že dne před večerem nemá se chváliti
a zajíce až po honu jdou lovci sčítati.

Ony dny osudu nastaly, co asi přinesou?
Lidé všichni následky jejich ponesou.
Čtyři léta jsou předurčena,
usměje se štěstí na Ivana?

Běda, ach běda, jaká to pachuť!
inu což, stalo se, buď jak buď!
Nepřítel poražen jest, však Ivan též.
Sněz to kyselé jablko, pokud můžeš.
Nic jiného ti nezbývá,
teď hodila by se píseň tklivá.
Ono jablko nebude poslední,
je to teprve začátek tvého trápení.

Andrej byl poražen,
žel pirátská družina ztráty utrpěla,
přítel Vítek však nesmutní zcela,
jeho parta zbojníků významně uspěla.

První trpká zkouška piráty postihla
a další již se blíží!

Ivan usilovně pracoval na díle velikém,
mělo být pro zemi českou velkým milníkem
stavební řízení zjednodušit,
že háček tu bude, kdo mohl tušit?

Lapálie se však kupily,
jak rozbouřené moře se valily,
stížnosti se hemžily
a špatné zprávy množily.

Nastal opět voleb čas,
kdo komu dá svůj hlas?
Kdo nejlépe uplatní své nadání
obyvatelstva přesvědčení
o správnosti svého jednání?

Kdo zvítězí v klání,
komu splní se ono přání?

Druhé běda nastává,
zas hořká pachuť zůstává
po drsné porážce.

Jaký to přišel na Ivana kříž?
Další hanby musí nést krutou tíž.
Vyšachován na všech frontách,
smůla je mu stále v patách.

Již třetí běda přichází,
Ivan s Petrem ve zlém se rozchází,
příčinou úkol nesplněný,
Ivan se cítí zostuzený.

Zrada, zrada, hrom a blesky,
to tak nenechám, u smažené tresky!
Ivan láteří, zuří a proklíná,
naděje však nezbyla mu jediná.

Vůdcem pirátů již není,
jejich kocábka se naklání,
v bouři divoké kapitána shání,
hledá místo k zakotvení.

Rozneslo se do všech světa stran:
tak skončil dredový Pirátů pán.

Zda-li se Ivan jednou vrátí
všechny účty vyrovnati?
Zda-li se loď pirátská
v hlubinách moře navždy ztratí?

Kdo ví? Ach žádný neví.